Agrionemys horsfieldii 7cm

Želva stepní nebo želva štvorprstá (Agrionemys horsfieldii nebo Testudo horsfieldii) je druh želvy z čeledi želvovití. patří k často chovaným druhům, ovšem nežije v Evropě. Její domů leží na západním okraji Asie.

Želva stepní lze identifikovat jednak podle téměř kulatého a na vrcholu plochého karapaxu jednak podle počtu prstů na nohou, má totiž jen čtyři prsty, které jsou až k drápem srostlé. Dalším typickým znakem je písková barva karapaxu s výraznými černými znaky. Samička dorůstá asi 20 cm, sameček 16 cm. Její hmotnost může být až 2 kg.Samička je oproti samci větší a má kratší ocas. Oproti balkánským želvám jako je želva zelenavá je širší, více hrabe a více vydrží. Je aktivní přes den, je velmi čilá a ráda hrabe a šplhá. Samci jsou agresivní vůči samcům jiných druhů želv, i v případě, že jsou třikrát větší.

Kope podzemní chodby dlouhé až 12 m, proto musí být její venkovní výběh zajištěn i proti úniku pod zemí.

Patří mezi býložravci, hlavní potravou této želvy jsou tedy rostliny (téměř výhradně listy, plody a květy), například listy pampelišky lékařské, sušené byliny, salát, jablka, jahody, jetel, jitrocel, růže, zelí, avokádo, kiwi, meloun, meruňky , banány, nejrůznější druhy pícnin, ale také hmyz a dokonce i drobné kostičky. Čím je strava pestřejší, tím lépe, kvůli potřebným vitamínem a minerálem.

Dvoření samečka se projevuje kýváním hlavou a kroužením kolem samičky. Když samečkovi samička přestane utíkat, nastane páření. Pohlavní dospělosti dosahuje mezi osmi a desátým rokem. Samice snášejí vejce na přelomu května a června často po jednom s přestávkami dlouhými i několik dní. Vejce jsou velké 4 - 5 x 2,5 - 3,5 cm. Snáší 2 až 8 vajec do předem vyhloubené jamky. Mláďata se líhnou po 80 - 110 dnech, zůstanou tedy spát v zemi a vylézají až následující kontrolní jaře.